
Ležím v náručí stromů,
a mé myšlenky bloudí k obzoru
tak vzdálené tak nedotknutelné
místo osvobození.
Pocit svobody kdy vás netíží,
nic a víc a nic…
houpáte se ve větru a necháváte se unášet
vlnou svobody, hlava v oblacích
jsem uchvácena a zrazena.
Svoboda to pomyslné slovo,
jenž nemá význam
v poutech, za mřížemi,
bez pout, před mřížemi.
Naše mysl nás vězní
naše pocity
naše svědomí..
ach svědomí..
Nádherný článek...při čtení tohoto článku mám strašnou chuť a toužím po všem,co zde píšeš