Kdo to pozná, kdo to ví, co je to moudrost a co je to bláznovství...

Duben 2007

Iluzionista

30. dubna 2007 v 14:19 | Nigrans

Thriller/drama/romantický/mysteriozní, Česká republika/USA, 2006, 110 min., od 12 let
The Illusionist
Kinopremiéra v ČR 9.11.2006 s titulky

Motto
Nic není tak, jak se zdá být...

Krátký popis
Nadaný iluzionista Eisenheim ohromuje čím dál více vídeňské publikum. O jeho výjimečnosti se dozvídá také korunní princ Leopold. Krutý následník trůnu se rozhodne navštívit Eisenheimovo vystoupení se svou krásnou snoubenkou Sofií von Teschen. Ta si brzy uvědomuje, že zná mága z dětství. Téměř zapomenutý vztah znovu ožívá. Tajní milenci se rozhodnou dostát svému slibu z mládí a uprchnout spolu. Následujícího dne je však Sofie nalezena mrtvá.
Zdrcený Eisenheim nedbá vyšetřujícího inspektora Uhla a bere spravedlnost do svých rukou. Musí dokázat Leopoldovu vinu na Sofiině smrti dříve, než bude sám zničen. Nikdo netuší, že se tajemný mág teprve chystá předvést největší iluzi své kariéry...

O filmu
Když si režisér Neil Burger poprvé přečetl krátkou povídku "Eisenheim the Illusionist", okamžitě si příběh zamiloval. Problém však byl, že si nebyl zcela jistý tím, jak rozřešit propletené vyprávění a udělat z něho plnohodnotný film.

Během příprav filmu Interview with the Assassin si Burger povídal s filmovými producenty Brianem Koppelmanem a Davidem Levienem o obtížnosti vykreslení magie na plátně. Oba producenti znali příběh velmi dobře, ale přiznali, že si nejsou zcela jistí, jak z něho vytvořit celovečerní film. Burger to však brzy vymyslel.

Koppelman a Levien tedy získali práva na povídku, vše ale museli stihnout ve velmi krátké době. Scénář měl být hotov během šesti měsíců...

Burger bral jako výzvu uchovat ve film krásu a tajemno příběhu a přidat dramatické souvislosti. Vymyslel nové postavy - korunního prince Leopolda a jeho snoubenku Sofii von Teschen - a skvěle rozvinul postavu inspektora Uhla, který má v originále pouze velmi malý prostor.

Základní otázka však stále byla, jak vyprávět příběh záhadného Eisenheima? Jak se dostat do jeho myšlenek a nevyzradit při tom jeho tajemství? Burger rozhodl, že nejlepší bude, když budou diváci sledovat iluzionistův život očima inspektora Uhla. Vše, co vidíme, jsou situace, kterých byl inspektor svědkem nebo o kterých mu řekl jeden z jeho podřízených.

Většina triků použitých ve filmu je založena na reálných iluzích a postavy byly vytvořeny na základě skutečných postav.
Když byl konečně scénář na světě, povolal Koppelman s Levienem dalšího producenta Michaela Londona, který je velmi umělecky vnímavý.

Přestože chtěl být Burger věrný danému časovému období, nechtěl být jeho otrokem. Snažil se tedy spíše vyzdvihnout témata moci, vnímání, pravdy a iluze.

Když došlo na obsazování hlavních rolí, měl režisér již od začátku vcelku jasno. Postavu Eisenheima musel hrát někdo, kdo dokáže ztělesnit nesmírné tajemno stejně dobře jako romantiku. Edward Norton ovládá vlivné vystupování, je velmi inteligentní a vášnivý pro své umění ... stejně jako Eisenheim. Všichni si byli jistí, že bude skvělou volbou - jako vždy. Do své role se téměř okamžitě naprosto ponořil. Mimo jiné se naučil, jak předvést všechny triky tak, aby opravdu vypadaly uvěřitelně. Pro Nortona, který je fanouškem magie a iluzí, bylo zajímavé zahrát si tuto roli, když se navíc jedná o muže tolika tváří.

Pro roli inspektora Uhla chtěl Burger někoho trochu jiného, nepředvídatelného. Myslel si při tom na Paula Giamattiho.

Kombinace Nortona a Giamattiho uchvátila zejména producenta Michaela Londona "Horliví herci takové kvality, kteří znají jeden druhého, kteří vyzývají jeden druhého, pracující na stejném projektu - to je nádherné."

Herec ztvárňující prince musel být impozantním nepřítelem pro Nortonova iluzionistu. Leopold je striktně racionální a nesnášenlivý k pověrám nebo hovorům o kouzlech. Bylo velmi důležité aby bylo patrné, jak moc je inteligentní a vlivný, stejně jako bezcitný a nemilosrdný. Rufus Sewell je úžasně silný, vznešený a není pošetilý...
Pro vytvoření světa Iluzonisty - Vídeň 19. století - si vybrali filmaři Prahu. Podle režiséra je to vynikající místo a lokace v okolí města jsou také nádherné. Například pro sídlo korunního prince si vybral dům arcivévody Ferdinanda. Stavba by prý nemohla být lepší, už pro to, že byl Ferdinand velkým lovcem, který za svůj život zastřelil na 15 000 zvířat. Jeho trofeje jsou zde snad všude, což je postavě Leopolda také velmi blízké.

Další věcí, jak ozvláštnit atmosféru filmu bylo jeho barevné provedení. Filmaři se snažili napodobit autochrom, což je ranný proces barevné fotografie. Díky tomuto postupu je výsledný obraz 'zrnitý' a se zvláštním zabarvením a kontrastem.

Této myšlence se však muselo přizpůsobit mnoho dalších věcí, jako jsou například kostýmy či masky. Bylo poměrně obtížné vše správně zkombinovat, aby to ve výsledku vypadalo podle Burgerových představ, vše se ale díky vynikajícímu štábu skvěle podařilo.

Veškeré vizuální efekty mělo na starost jedno z největších postprodukčních studií ve střední Evropě - Universal Production Partners (UPP). Toto české studio má za sebou více než desetiletou tradici a zkušenost se spoluprací s mnoha významnými režiséry a producenty.
Podílelo se např. na filmech Alien vs. Predator režiséra Paula Andersona, Tristan a Isolda režiséra Kevina Reynoldse, Talentovaný pan Ripley režiséra Anthony Mingella, z české produkce: Tmavomodrý svět Jana Svěráka, Pelíšky, Pupendo, Horem Pádem a Kráska v nesnázích Jana Hřebejka, Želary Ondřeje Trojana, Příběhy obyčejného šílenství Petra Zelenky, a mnoha dalších.

Jistě není bez zajímavosti, že všechny české snímky, které převzaly ceny České filmové akademie - Český lev za rok 2004 i 2005 prošly studiem UPP.

Studio je také držitelem řady ocenění. Za snímek Children of Dune převzal ředitel studia UPP cenu Emmy 2003, specialisté studia jsou nositeli dvou Českých lvů za výtvarný počin, práce na filmu Tmavomodrý svět byly mimo jiné oceněny jako Nejlepší produkt roku časopisu Computer Design.

Za vizuální efekty na filmu Z pekla štěstí obdrželo UPP cenu Alfréda Radoka. Společnost UPP velmi oceňuje spolupráci s režisérem Neil Burgerem na vizuálních efektech k filmu Iluzionista. Specialisté se účastnili příprav natáčení i celého procesu realizace. Ve studiu bylo vyrobeno více než 130 trikových záběrů, které museli stihnout v mimořádně krátkém čase - během čtyřiceti dnů.

Nejnáročnějším bylo beze sporu zpracování scén, ve kterých účinkuje duch. Připravili proto mnoho testovacích variant a dlouze diskutovali s režisérem o výsledné podobě. Všichni se shodli na efektu "Fata morgana", jakéhosi zrcadlení v horkém vzduchu. Ovšem připravit tuto scénu s reálnou postavou, navíc v prostředí tmavého divadla vyžadovalo mnoho úsilí. Rovněž bylo nutné pro udržení kontinuity příběhu vytvářet postavu ducha vždy s mírně odlišným efektem zrcadlení.
Dalším záběrem, který znamenal obrovské množství testů a příprav byla kompozice rostoucího pomerančovníku. Museli najít cestu, jak ztvárnit růst nikoliv absolutně přirozeně, ale mechanicky, jak to mohli udělat v devatenáctém století. Při přípravě více než 20 různých testovacích animací si uvědomili, jak úzká hranice mezi přírodním a mechanickým může být. Tomuto záběru věnovali více než pět měsíců práce, protože byl jedním z mála, pro který nemuseli čekat na podklady z natáčení, ale mohli pracovat již ve stadiu příprav.

Zajímavou zkušeností byla i scéna s motýly na kapesníku. Původní záměr produkce - točit tuto scénu v reálu - nevyšel. Když totiž režisér hotové záběry viděl, rozhodl se pro trikové zpracování a 3D motýli se nakonec ukázali jako optimální.

Ve filmu dále naleznete řadu scén, kde byla využita triková vylepšení - kompozice, dokreslování, retuše.

Na projektu pracovalo v UPP více než 25 specialistů pod vedením Supervizora vizuálních efektů pana Viktora Mullera.
zdroj: http://www.sms.cz/film/

Velmi zajímaví film s nečekaným koncem...
Trailer:

Pavučina snů

23. dubna 2007 v 12:59 | Nigrans

lebkyx)

23. dubna 2007 v 12:48 | Nigrans

Smrt všemi směry

8. dubna 2007 v 13:47 | Nigrans

Historie skupiny

2. dubna 2007 v 18:59 | Nigrans |  Sepultura


Sepultura vznikla přibližně v roce 1984 či 1983 v Belo Horizonte, Brazílie. Založili ji dva bráchové: zpěvák a kytarista Max Cavalera a bubeník Igor Cavalera.
Za nějakou dobu byla skupina doplněna baskytaristou Paulo Junior a kytaristou Jairo Tormentor. Název skupiny na sto procent odpovídá jejímu zaměření v překladu z portugalštiny znamená totiž "hrob".
Dřívější styl hudby Sepultury byl zaměřen na stranu death-metalu. Dá se říct, že v tu dobu bylo velmi málo skupin hrajících tento styl. Přesto první fandové začali vznikat už po první desce.
Jakmile se Sepultuře podařilo sehnat nějaké nástroje alspoň vzdáleně připomínající kytary a bubny byla nahrána první deska "Bestial Devastation" a za krátko i druhá "Morbid Vision". O obě desky se postarala firma Cogumelo.
V roce 1986 ve skupine se objevuje nový kytarista Andreas Kisser který vystřídal Tormentora. V tu dobu autorská práva na desku "Morbid Vision" koupila nezávislá americká firma "Shark" a vydala desku ve Spojených Státech... byl to obrovský úspěch! Pak přišla smlouva na novou desku "Shizophrenia". Prodej byl zahájen v roce 1987. V Europě se prodalo více než 30 000 kusů(!), ale Sepultura nedostála vůbec žádné peníze za autorská práva. "Shizophrenia" se trochu lišila od předchozích desek což vyvolalo zájem o skupinu. Také popularitě pomohl brazilský původ. O "Sepulture" se začalo mluvit.
V prosinci roku 1988 pod velením amerického producenta Scotta Burnse ve studiu "Nas Neuven" v Riu-de-Janeiru byla nahrána další deska "Beneath The Remains". Za rok byla upravena na Floridě ve studiu "Morrisound" Maxem Cavalerou a Scottem Burnsem.
Deska "Beneath The Remains" se podobala výbuchu bomby. Pomohla tomu vetší profesionalita a kombinace stylu thrash- a death- metal. Texty o ďáblovy, mrtvolách a smrti vystřídali filozoficke myslenky o hrozbe nukleární války, hladu. Skupina se dostala do ruzných hit-parád v ruzných státech, do časopisů a novin... dokonce vznikly komiksy o dobrodružstvých Igora Cavalery a jeho psa.
Další úspěch Sepultura měla v Londýnském klubu "Marquee". Obvykle klidně londýnské publikum natšeně přivítalo skupinu. Tím pádem popularita Sepultury se rozšířila i do Velkoé Británie.
V roce 1989 Sepultura jela na turné se skupinou SODOM. A ke konci cestováni po Europe už byla počítana za nejlepší trach-metalovou skupinu.
Za nějakou dobu Igor byl povolán do brazilské armády, ale za "nepřípustný vzhled" byl uvolněn od tak "závazné povinnosti" vykonání vojenské služby.
V červnu roku 1990 Sepultura zase se usazuje ve Floridskem studiu a začíná pracovat na nové desce "Arise". "Arise" se stáva pokračováním předchozí desky a také dostává světové uznání. Navíc se stáva nejprodávanější deskou za celou historii "Roadrunner". Hitem z desky se stává jediná opravdu rychlá trash-metalova skladba "Arise".
V roce 1991 Sepultura zahajuje konzert "Rock'N'Rio" před očima statisíci diváků, také s nimi hrajou Megadeth, Judas Priest - dav síly!
Další deska z roku 1993 "Chaos A.D." upevňuje změnu směru od rychlosti k "tvrdosti". A zároveň posouvá Sepulturu ke skupinám podporující greenpeace. Pro tentokrát hitem se stává track "Kaiowas" - vypravějicí o skupinové sebevraždě Brazilského indiánského kmene proti ničení jejich zemi.
Další výbuch ve světě metolové hudby - deska "Roots" z roku 1996. V době natáčení skupina odjíždí do Brazilských džunglí a stráví tam tři dny mezi mistními obyvateli. Tam s křovaci nahrava jednu skladbu - "Itsari". Deska je napůl pokračováním předchozí, napůl nečým úplně jiným co se nedá popsat a ani opakovat.
17 srpna 1996 Sepultura se zúčasní festivalu "Monsters Of Rock".
Zprávu o rozpadu skupiny v roce 1996 ze začátku nikdo nebral vážně. Jasné, proč když skupina právě se nachází na vrcholu slávy. Ale nejhorší očekávání se splnily. 16. prosince 1996 Max opouští skupinu. Další rok se věnuje svému starému projektu Nailbomb, ale ještě ten rok ho rozpouští. Ale už v roce 1998 se svojí novou skupinou "Soulfly" (později se jim začalo prezdívat "Druhá Sepultura") natáčí první album.
Jako vždy důvodem se staly hádky a vzajemné nechápání ve skupině. Armáda fanoušků byla silně sklamaná a nikdo už nevěřil v návrat Sepultury. Pro některé fandové, například v Brazílii Sepultura je víc než skupina, je to něco jako ideologie... Ale chlapi našly způsob vzpamatovat se, najít nového zpěváka kterým se stal Derrick Green z USA. A v roce 1998 nahrává moji oblíbenou "Against". Přez to ze začátku oni ani nevěděly jestly se vůbec budou jmenovat Sepultura, ale po nahrání několika skladeb všechny se rozhodly že nová hudba nejde v rozpor s tou dřívější a název si ponechaly.
Protože "Against" je moje oblíbená deska [dnešní Sepultury], tak vám o ni povím něco více.
Producentem se stal Howard Benson a miksoval ji Tim Palmer. Pro tuto desku bylo nahráno několik společných skladeb. "Kamaitachi" s japonskou skupinou KODO; "Reza" s Joao Gordo; "Hatred Aside" s Jason Newsted. Desku vydala ta samá "Roadrunner".
Pak následuje turné v podporu desky, a v říjnu 1999 - konzert v San-Paulu "Via Funchal" kde se sešlo čtiři a půl tisíc fandů.
Sepultura nahrála dvě skladby pro soundtrack (byl vydán pouze na Roadrunner Records Brazil) k brazilskému filmu "In The Heart Of The Gods", ve kterém si zahrály Andreas a Igor.
"Nation" - albo z roku 2001 přitahuje další tisícovky fanoušků a Sepultura se zase dostává na vrcholy chartu a hit-parad.
Nejnovější deskou je "Roorback" z roku 2003. Producentem je Steve Evetts, který dřív pracoval například s Snapcase a Earth Crisis. 26 srpna - reliz v USA a v květnu v Europě.
zdroj http://sepultura.wz.cz

Historie

2. dubna 2007 v 18:55 | Nigrans


Počátky BFMV zasahují až do roku 1996,kdy se rodáci z Bridgendu (Matt,Moose) rozhodli,že vytvoří kapelu.Nazvali ji "Trauma".Ke kapele se později přidali Padge a Nick Crandle.A o rok později změnili název na Jeff Killed John.V v začátcích hráli převážně covery světových kapel(Nirvana,Metallica,Limp Bizkit),ale pokoušeli se skládat i vlastní nahrávky.Přátelili se v té době se známějšími skupinami,jako třeba Funeral For A Friend a Lost Prophets,což také mělo patřičný podíl na jejich úspěchu.Léta plynula,ale stále neměli štěstí.Přece jen jednoho dne(2003) dostali nabídku na natočení dema.Už se zdálo,že se konečně postaví pevně na nohy,ale těsně před natáčením odešel Nick,což přerušilo existenci kapely.V roce 2004 se vrátili společně s novým názvem Opportunity In Chicago,který později nahradil dnešní Bullet For My Valentine.Bulleti měli před sebou ještě jeden úkol,museli vyplnit jámu,která tady zbyla po Nickovi.Měli vyhlídnutého Jasona Jamese,který se k nim rovněž přidal.A konečně natočili demo s názvem "Bullet For My Valentine",které mělo poměrně velký úspěch,a proto se okamžitě(2005) vrhli na 1. album,které nazvali "The Poison".Toto album se stalo hodně známým,a proto mohli hrát na spoustech koncertů(hlavně jako předkapela).A také natočili své první DVD,které převážně zachycuje záznam z vystoupení v Brixtonu.Momentálně BFMV připravují další album.
zdroj: http://bfmv.ic.cz

Biografie

1. dubna 2007 v 21:15 | Nigrans |  Arch Enemy


Kdo jiný je rebel než ten, kdo je odhodlaný vzdorovat autoritě? Co je rebelie jiného než otevřené popření této autority?

Název ARCH ENEMY v překladu znamená něco jako "úhlavní nepřítel". jejich dotěrná filozofie vzbouřenectví je přesně to, co je odděluje od mas konvencí a posunuje je do první řady pohybu, který popírá zavedená omezení v hudební kreativitě.

Zakládající člen ARCH ENEMY, kytarista Michael Amott, se nikdy ve své kariéře ani životě neřídil zavedenými pravidly. V roce 1996 ho jeho touha smíchat dohromady melodičnost, agresi a vysokou technickou úroveň dohnala ke spolupráci se svým bratrem Christopherem, bubeníkem Danielem Erlandssonem a zpěvákem Johanem Liivou. Aniž by se obtěžovali něčím jako demo nahrávkou, se rovnou dali dohromady s prodecentem Fredrikem Nordströmem a natočili svůj debut, Black Earth-album, které je i po deseti letech milníkem v historii nejen švédského death metalu. V devadesátém osmém Michael Amott a Fredrik Nordström spoluprodukovali album Stigmata, které svojí technicko vypracovaností dostalo kapelu do nových sfér. Jako přivítání Sharlee D'Angela, bývalého basáka Mercyful Fate, bylo vydáno album Burning Bridges(1999), na produkci se opět podíleli Michael Amott a Fredrik Nordström. Nezapřitelné hudební kořeny ARCH ENEMY se projevily a vzniklo album s chirurgicky přesnou a zroveň ničící hudbou, na kterém všechno naprosto přesně zapadalo na své místo. I přes turné s Nevermore po severní americe, evropská turné s In Flames, Children of Bodom a Dark Tranquillity, tři japonská turné, vystoupení na Dynamo festivalu, blížící se vystoupení v Chile a společným koncertem s Cradle of Filth v Londýně, Michael Amott pořád cítil, že by mohli dosáhnout ještě mnohem dál.

V kopletně nečekaném a chaotickém sledu událostí byl v roce 2001 Johan Liiva nahrazen absolutně neznámou německou zpěvačkou Angelou Glossow a ta na svém debutu-albu Wages of Sin-předvedla nečekaný a naprosto výborný výkon. Reakce na její celosvětový debut před vyprodaným stadionem v Los Angeles v březnu 2003 byla více než nadšená, až extatická. Album bylo neustále propíráno v dokola se opakujících nadšených recenzích, obálky mezinárodních časopisů se skvěly logem ARCH ENEMY a Wages of Sin si drželo více než dobrou pozici v celoročních žebříčcích oblíbenosti, zatímco po metalovém světě se šířily aspoň trochu spolehlivé informace o novém albu. Metal Maniacs označili jako "nezastvující se a celkově nabité více než dost, aby si udrželo pozornost i těch s nejmenším zájmem o hudbu". Metal Edge prohlásili Angelu za "jeden z nejslibnějších talentů posledních let". Severoamerický Alternative Press rychle zařadil ARCH ENEMY mezi pět kapel, které představují "zvuk toho,co přijde". Toto hodnocení se mělo brzy ukázat jako prorocké-při vystoupeních na Beast Feast, Milwaukee Metalfest, New England Metal & Hardcore Festival, severoamerickém turné na kterém dělali předskokany Nile, jejich vlastním severoamerické turné a šesti vyprodaných koncertech v Japonsku.

Poháněni úspěchem a spojením s výjimečným anglickým producentem Andym Sneapem, na svém novém albu, Anthems of Rebellion (hymny rebelie), odhalili hlubší stránku své hudební propracovanosti. ARCH ENEMY si odvážně vybrali cestu změny jako způsob posunutí melodického death metalu o krok vpřed za deště kritiky. Posunuli jej aspoň o tři a nevypadá to, že by se jen tak nezastavili. Z téměř všech jejich skladeb je slyšet síla odhodlání bojovat až do smrti, silné vůdcovství, vzácný pakt věrnosti mezi hudebníky, kteří jsou, poeticky řečeno, spoutáni pokrevním poutem, a kteří se nezastaví před ničím, dokud se vnitřní rebel a spící duše vzbouřence nevzbudí v každém z nás.
zdroj: http://archenemy.wz.cz