Kdo to pozná, kdo to ví, co je to moudrost a co je to bláznovství...

Sama

19. června 2006 v 21:25 | Nigrans |  my poetry
Samota ji zalívá,
je sama
a nikdy se neusmívá.
Samotou se užírá,
je sama,
se svými sny.
Životem se prodírá,
je sama,

se svýma knihama.
Pomalu jí čas ubíhá,
je sama
a už se stmívá.
Zrychlila krok,
je sama,
okolí ji bodá.
Žije jen pro knihy,
je sama,
kniha se uzavírá.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.